Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Antagonisté androgenních receptorů jsou léky blokující účinky androgenů (mužských pohlavních hormonů) tím, že se vážou na androgenní receptory. Antagonisté androgenních receptorů se řadí mezi antiandrogeny a užívají se například při léčbě karcinomu prostaty. Konkrétním příkladem je enzalutamid. Viz také antagonista, androgenní receptory.

Androgenní receptory jsou hormonální receptory, které mají schopnost vázat androgeny (což jsou např. mužské pohlavní hormony). Androgenní receptory se nacházejí především v buňkách mužských pohlavních orgánů, v některých dalších typech tkání a také v některých nádorových buňkách. Například u zhoubných nádorů prostaty se androgeny vážou na androgenní receptory uvnitř nádorových buněk, což způsobuje další růst nádoru. Viz také androgeny, receptor.

Antagonisté alfa-adrenergních receptorů je jiný název pro alfa-blokátory.

Antagonisté beta-adrenergních receptorů je jiný název pro beta-blokátory. Viz také antagonista, receptor.

Antagonisté estrogenových receptorů jsou léky blokující účinky estrogenů (ženských pohlavních hormonů) tím, že se vážou na estrogenové receptory. Antagonisté estrogenových receptorů se řadí mezi antiestrogeny a užívají se například při léčbě karcinomu prsu. Viz také antagonista, estrogenové receptory.

Antagonisté leukotrienových receptorů je jiný název pro antileukotrieny. Viz také antagonista, receptor.

Antagonisté mineralokortikoidních receptorů neboli MRA (zkratka pochází z anglického názvu mineralocorticoid receptor antagonists) blokují účinky hormonu aldosteronu. Tento hormon je přirozeně vytvářen nadledvinami, nicméně při srdečním selhání dochází k jeho nadprodukci, což může vést k dalšímu zhoršování srdečního selhání. Obvykle se podávají společně s inhibitory ACE a/nebo beta-blokátory. Antagonisté mineralokortikoidních receptorů ovlivňují i vylučování vody a solí ledvinami, mají tak slabý dehydratační účinek a během léčby může stoupat množství draslíku v krvi. Viz také antagonista, mineralokortikoidy, receptor.

Antagonisté NMDA receptorů jsou léky, které se používají při léčbě některých typů demence (tzv. antidementiva). Tyto léky se vážou na tzv. NMDA receptory a zabraňují tím vazbě glutamátu (jejich přirozeného ligandu), čímž brání uvolňování vápníku do nervových buněk. Antagonisté NMDA receptorů bývají předepisovány zejména pacientům s Alzheimerovou chorobou. Příkladem antagonisty NMDA receptorů je memantin. Viz také antagonista, receptor.

Intermitentní androgenní deprivace je jeden z mnoha způsobů léčby karcinomu prostaty. Spočívá v androgenní deprivaci (ADT), která je však podávána přerušovaně, nikoli nepřetržitě (kontinuálně). Pro některé muže v karcinomem prostaty je intermitentní androgenní deprivace vhodnější než nepřerušovaná (kontinuální) ADT. Viz také intermitentní, androgeny, androgenní deprivace.

Androgenní deprivace, androgen deprivační terapie neboli ADT (zkratka pochází z anglického názvu androgen deprivation therapy) je léčba, která potlačuje nebo blokuje produkci nebo působení mužských pohlavních hormonů. Toto „vysazení“ hormonů lze provést jedním ze dvou různých způsobů, jejichž účinky jsou srovnatelné: farmakologická kastrace – spočívá v užívání léků (abirateron plus prednison nebo prednisolon, po předléčení docetaxelem), chirurgická kastrace – spočívá v chirurgickém odstranění varlat (orchiektomie). Androgen deprivační terapie se používá například u některých pacientů s karcinomem prostaty. Mužský pohlavní hormon testosteron totiž způsobuje rychlejší růst a dělení buněk prostaty, zvláště pak nádorových buněk (jsou-li ve tkáni prostaty přítomny). Androgenní deprivace může snížit hladinu testosteronu, a tím zpomalit růst nádoru. Viz také androgeny.